Sama ve fitku aneb Jak se cítit dobře ve fitku, i když nemám pojem o tom, co tam mám dělat

Tak jo, dala jsem si předsevzetí, že to tentokrát prubnu a začnu navštěvovat fitko.
Už jen při cestě tam se cítím, jak fitness bikiny 2017 a cejtím, že lidi kolem mě to na mně pozorují.
V uších mám sluchátka, na rameni tašku NIKE a na nohou nové Air maxy.
Jo, tohle je dobrej start.
Fitko mám cca 10 minut cesty, a protože jsem to vzala děsně vážně, nejedu tramvají, ale jdu svižnou chůzí.
Už ho vidím.
Sem zpocená jak ustájenej hroch v krizi.
Dobrej začátek, zlehka kardio a pak se vrhnu na ty těžký váhy.
Vcházím s úsměvem a koláčema v podpaží, jako bych právě udělala tři kruháče za 5 minut.
Cítím pohledy ze všech stran.
Nová tvář, konkurence!
V šatně na sebe hodim sportovní topík z Lídlu a hned se cítím o 2 kg lehčí.
V ipodu si pouštím set písniček jako je – Jedu Bomby, Zvedám, Těžký Váhy, Eye of Tiger a soundtrack z Deníku Bridget Jones.
Endorfin ze mě stříká do všech světových stran.
Trochu se upravím, decentně řasenky, lehce pudřík a trochu lesku – ať už něják vypadám, ne?

Počkat, jdu cvičit a hubnout, ne flirtovat a hledat lásku mýho života!
I když kartářka z Volejte Věštce mi řekla, že pan Osudový se skrývá tam, kam nechodím.
Takže?
Takže to je jasný, je to tady a já musím být připravená.
Vcházím do haly a přede mnou je asi 4665 strojů, o kterých vůbec nemám ponětí, co s nima mám sakra dělat, a spíš si tu připadám jako v 50 odstínech šedi.
Nevadí, jdu na rotoped.
Kardiovka, lehce ze začátku.
Googlim, kolik a jak mám jet.
Jedu.
Jedu 5 minut a mám pocit, že jedu minimálně hodinu!!!
Teď ale nemůžu přestat, všichni by to viděli, že nic nevydržím.
A támhleten protejnovej Romeo mě po očku sleduje.

Přepínám song a Jedu bomby.
Vypínám prsa a sexisticky si přejíždím po hrudi ručníkem, ano i po těch 5 minutách ze mě leje jako kráva.
10 minut, slejzám. Konec, už nemůžu.
Běhací pásy jsou obsazený- sakra, sakra, sakra.
Ok, támhleten stroj jsem viděla na motivačním videu, dám tam nohy a roztahuju.
Nejde to zvednout!!!
Dělám, že si hledám písničku a mezitím googluju, jak na tom mám sakra cvičit.
Cítím, že nade mnou někdo stojí a dýchá. Dýchá tak, že funí jak prase.
Sakra, protejnovej Romeo.
Pomáhá mi a vysvětluje, jak mám na stroji cvičit.
Miluju ho, je tak sexy.
Sakra, co to říkal?
Jo jasně, takže si nastavím váhu a musím zabrat.
Vedle mě si sedla holka, co má asi tak 5 kg a tělo, že by z fleku mohla na mola.
Otáčí se na mě a radí mi, jak to pro mě bude nejlepší.
Ze stroje slejzám po 20 minutách a hned na to házím tlamu.
Necítím nohy.
Ale cítím se krásně.
Mám nový kámoše.
A možná i chlapa!
Cestou domů vymýšlím, jak se bude jmenovat můj fitness blog.

Přece jen už mám teď zkušenosti a musím je předat dál.
Miluju fitness!