Celistvé Potraviny: Klíč k zdraví

V dnešní době se stále více vracíme k celistvým potravinám jako základnímu pilíři svého jídelníčku. Co přesně znamená termín „celistvé potraviny“ a jaký vliv mají na naše zdraví?

 

Celistvé potraviny jsou ty, které prošly minimálním zpracováním a zůstaly co nejblíže svému původnímu stavu. Co to pro nás znamená? Nejsou vystaveny průmyslovému zpracování, rafinaci či přídavku umělých látek. Obsahují všechny přirozené živiny, vlákninu a fotochemikálie (biologicky aktivní v rostlinách obsažené ochranné látky, vlivem barevnosti někdy označované jako barevné pigmenty rostlin), které jsou pro lidské tělo klíčové.

 

Konzumace celistvých potravin má mnohé přínosy. My se zaměříme na ten nejzřejmější – vliv na zdraví. Díky zachování většího objemu živin mají tyto potraviny pozitivní účinky na lidské tělo. Jsou bohatým zdrojem vitamínů, minerálů a antioxidantů. Ty posilují imunitní systém a snižují riziko chronických onemocnění. Pomáhají udržovat optimální zdravotní stav.

 

Přechod na celistvé potraviny nemusí být vždy jednoduchý a může vyžadovat určité úsilí. Na průmyslově zpracované potraviny si lidstvo zvyklo, a tak si často ani neuvědomujeme, že je běžně kupujeme. S pomocí 30tidenní výzvy se ale jistě i vy dokážete vrátit ke kořenům a vyvarovat se nákupu průmyslově zpracovaných „šmakulád“  obsahujících rafinované cukry, nezdravé tuky a škodlivé chemické přísady.

 

Celistvé potraviny představují zdravější a udržitelnější alternativu k průmyslově zpracovaným potravinám. Vlastně by neměly být alternativou, ale základem. Chrání naše zdraví i životní prostředí, podporují lokální ekonomiku. Například koupit od místního farmáře žluťoučké brambory a udělat si doma vlastní hranolky je nejen zdravější, ale i daleko chutnější variantou oproti zmraženému čemusi, co vysypete ze sáčku. Při plánování jídelníčku je jasnou jedničkou dát přednost těmto potravinám a přispět tak k lepší a zdravější budoucnosti.

Zastavme se na moment i u financí. Co vyjde levněji: Průmyslově zpracovaná potravina, která má možná nižší pořizovací cenu, ale tolik člověka nezasytí a při dlouhodobém užívání poničí zdraví, anebo na první pohled možná dražší základní surovina pořízená od místního farmáře, bez chemikálií, zato s vysokou výživovou hodnotou? Vraťme se na chvíli k našim předkům. Ano, oni neměli na výběr, tudíž používali jen základní potraviny. Nejen, že jim bohatě stačily k zasycení. Ale možná i díky tomu lidé netrpěli tak často na různé civilizační choroby typu alergie, ekzémy apod. Podíváme-li se do takové historie, jakou je např. 19. století – tehdy si lidé s sebou na pole vzali k obědu čerstvý chléb s domácím tvarohem, k večeři si dali voňavé brambory na loupačku, ke svačině si venku utrhli jablko nebo hrušku.

Ovoce a zelenina jsou jedním z příkladů přirozených celistvých potravin, a to díky obsahu vitamínů, minerálů, vlákniny a fotochemikálií. Doporučuje se konzumovat širokou škálu barev, aby tělo získalo co nejvíce různých živin. Nejzdravější jsou plody sezónní, ideálně místní. Jahody zakoupené v lednu a dovezené přes polovinu světa rozhodně nedodají tolik prospěšných látek (a nejspíš ani chuti) jako ty, které si v létě utrhnete na zahradě nebo na samosběru.

Dále tu máme ovesné vločky, tedy nezpracovanou formu ovesných zrn. Bohaté na vlákninu, vitamíny a minerály. Jejich využití je mnohostranné, mohou sloužit jako základ pro ovesné kaše, smoothie nebo pečivo. Jsou i výbornou zavářkou do polévek. Skvělá a na přípravu snadná je například polévka hrstková.

Celozrnný chléb. Jak název napovídá, je vyroben z celých zrnek obilovin – pšenice, žita nebo ječmene. Obsahuje více vlákniny, vitamínů a minerálů, než bílý chléb upečený z rafinované mouky. Také těstoviny vyrobené z celozrnné mouky mají vyšší obsah vlákniny a živin, než těstoviny vyrobené z mouky bílé.

 

Vynikajícím zdrojem bílkovin, vlákniny a železa jsou luštěniny jako fazole, čočka, hrách a cizrna. Lze je využít při přípravě různých pokrmů – polévek, salátů, zeleninových a vegetariánských jídel. Hojně je používají i vegani.

Trochu opomíjená je hnědá (tedy nezpracovaná) rýže. Obsahuje více vlákniny, vitamínů a minerálů než její bílá (rafinovaná) kolegyně.

 

Ořechy a semínka jsou bohaté na zdravé tuky, bílkoviny, vlákninu a další živiny. Obsahují také antioxidanty. Díky nim chrání tělo před škodlivými volnými radikály.

Váš jídelníček obohatí také pohanka. Je bohatá na vlákninu, vitamíny skupiny B a minerály jako železo a hořčík.

 

Uvedli jsme pouze některé příklady celistvých potravin, které můžete zahrnout do svého jídelníčku. Klíčem je vybírat si je v jejich co nejpřirozenější, nezpracované formě.

TIP pro nákup: Skvělou možností jsou farmářské bedýnky. Mnoho lokálních pěstitelů nabízí i pravidelný rozvoz až domů.

Závěrem uvedeme ještě jeden důležitý aspekt konzumace celistvých potravin. Přispívá k podpoře lokálních komunit a menších farmářů. Preferencí místních produktů snížíme emise skleníkových plynů spojených s dopravou potravin na dlouhé vzdálenosti. Posílíme místní ekonomiku. Výhodám nákupu lokálních potravin bude věnován některý z příštích článků.

Celistvé potraviny mají také příznivý dopad na životní prostředí. Protože jsou méně průmyslově zpracovány, vyžadují méně energie a vody během výrobního procesu. Podporují udržitelné zemědělství – organické nebo biodiverzifikované , tedy s minimálním použitím pesticidů a umělých hnojiv. Chrání tím i biodiverzitu.