Jak na správné stolování

Jak na správné stolování?

Taky znáte ten pocit, kdy máte jít do společnosti a děsíte se toho, že bude kladen důraz na stolování? Sice něco málo o tom vím, ale taky se u toho dokážu pěkně zapotit. Myslíte si, že je to ostuda? Stolujeme přece každý den, ale děláme to správně? Je nutné si uvědomit, že stolování poukazuje na naše společenské chování a zdvořilost. Možná proto jsme tak ve stresu, že něco pokazíme.

 

Když už se dostanu na nějakou slavnostní večeři či oběd (je jedno k jaké příležitosti), hledím na stůl a zoufám si při počítání příborů. Pokaždé si vzpomenu na film Pretty Woman, kde herečka Julia Roberts zápasí se šneky 😀  https://www.youtube.com/watch?v=eDXHVF15GIM 

Ale teď k věci! Pojďme se společně podívat na základní pravidla stolování.

 

Před jídlem

– vždy si zkontrolujte, zda jste řádně upraveni (v případě různých akcí je třeba zohlednit vhodný oděv, tedy i jeho čistotu)

– pro MUŽE: stojíte, dokud si ženy nesednou ke stolu

 

Během jídla

– začínáme příborem, který je nejdále od talíře, následně jsou příbory popořadě

– držení příboru odpovídá zhruba třetině délky příboru, vidlička se drží hroty směrem dolů, lžíce se odkládá na podšálek, přikládací příbor se odkládá vypouklou stranou nahoru

– sklenicí se ťuká pouze s vínem a sektem, sklenice se drží za stopku, současně se díváme protějšku do očí

– ubrousek patří do klína, druhý ubrousek slouží k utření úst, který následně odkládáme napravo od talíře

– začínáme jíst tehdy, až všichni u stolu mají své jídlo

– chléb ulamujeme

– sedíme rovně, v žádném případě neopíráme lokty o stůl

– příbory neolizujeme, nehltáme, k jídlu nečicháme, do polévky nefoukáme, u stolu nekouříme, nekřičíme na číšníka

– nemluvíme s plnými ústy, snažíme se zabránit mlaskání, cinkání

– v případě nutnosti vypáčit jídlo mezi zuby, odejdeme na toaletu

– konverzace probíhá pouze v rámci vhodných témat (u stolu by se nikdo neměl cítit nepříjemně)

– pokud potřebujeme pauzu od jídla, příbor položíme tak, aby se dotýkal špičkami, ale zůstal rozevřený

– POZOR! pokud již máte dost, nekřižte příbor – to znamená tzv. “chci přídavek” 

 

 

Po jídle

– příbor po dojedení odkládáme na talíř tak, aby směřoval napravo

– vstáváme až poté, co vstala hlavní osoba

– ženám muži pomáhají

– myslet na to, že číšníci dělají všechnu práci – nepomáhejte jim s ničím

 

RADA: Nejjistější je nedělat raději nic, než jen to, co je potřeba k nerušenému průběhu večera.

 

Základní etiketa stolování

Při přípitku si ťukáme jen s vínem a sektem a vždy se díváme do očí. Ostatní nápoje jen pozvedáme.

Vidličku i nůž držíme jako tužku. Zápěstí by se nemělo dotýkat stolu.

Jaký příbor na co použít? Jednou z nejčastějších záležitostí, které mohou zmást, je to, jaký příbor použít na který chod. Základním pravidlem je začít tím, který je nejvzdálenější od talíře, a postupovat směrem do středu prostírání. Pokud vidíte, že ostatní dělají něco jiného, ​​můžete se řídit jejich příkladem. Důležité je zůstat co nejméně nápadní. Nechcete na sebe přitahovat nežádoucí pozornost.

Jídla bychom měli požadovat tolik, kolik opravdu sníme. Přeplněný talíř nesnědeného jídla nevypadá úplně nejlépe. Pokud už nemůžeme dojíst, odložte příbor na stranu a tím dáváte najevo, že už jsme s jídlem skončili.

 

Pokud vám mezi zuby uvízne kousek jídla, neměli bychom ho začít dolovat přímo u stolu.

V případě švédského stolu bychom si měli na talíř nakládat s rozumnou mírou. Myslete na to, že není zakázáno jít si přidat, ale věřte, že hloupě vypadá, když se na talíři nachází hromada jídla. Rovněž na stejný talíř nenakládáme jídla, která se navzájem neslučují, např. ryba a sladkosti apod. Pokud si půjdete naložit víckrát, vždy si vezměte nový talíř a nový příbor.

 

Nejčastější chyby, kterým je třeba se vyvarovat!

– odložit použitý příbor vedle talíře

– začít jíst dříve, než mají ostatní jídlo před sebou

– olizovat nůž

– opírat loky o stůl, případně si opírat bradu o dlaň

– mluvit nahlas s plnými ústy

 

 

Věřte, že znalostmi stolování se na veřejnosti ukážete jen v tom nejlepším světle. Je to totiž známka dobrého vychování. Samozřejmě v rodinné atmosféře se pravidla stolování až tak tolik nedodržují. Na druhou stranu, vše funguje tak, jak je v domácnosti nastaveno. Při rodinném stolování se promíjí plno věcí, které by se na veřejnosti dít neměly – např. mluvení. Společné stolování, během něhož dochází ke sbližování se, vyprávění si zážitků z daného dne apod., totiž dokáže neskutečně stmelovat rodinu.